Jsou ženy, které se „na vlastní kůži“ rozhodly vyzkoušet, jak chutná sdílení v kruhu a co to znamená povzbudit své tělo, mysl a duši a začít věřit v sebe sama. Již třetí rok se s takovými ženami setkávám při kurzech Tance Luny italské lektorky Surya Cinzia Donnoli a cítím hlubokou vděčnost. Za tyto ženy, které nechaly doma všechny obavy, pochyby a zaběhnutá schémata a jednoho dne ráno prostě vyrazily z domu, protože něco v nich, někde hluboko, zavolalo po změně… a ony uslyšely…
Každá žena má tento vnitřní hlas, každá žena může uslyšet toto volání… Z mnoha důvodů je ale pro „ženu z moderní společnosti“ nesnadné jej rozeznat, věnovat mu pozornost. Nikdo nás nenaučil jej vnímat a důvěřovat mu. A přesto v těch nejklíčovějších momentech našich životů je tady, mluví k nám jasnou řečí, volá anebo křičí, když nechceme slyšet… Ale potom je tady spousta „drobných“ rozhodnutí, běžné „všední“ dny, které letí tak, že si ani nevšimneme změny…a změn v našich životech. Ale především v nás samých. Najednou jakoby svět ztratil svou tajemnost a dny se řadí do šiku jako vojáci ve stejnokroji. Občas bychom byly rády chviličku „jen“ samy a tento pocit nás zneklidňuje, protože přece milujeme svou rodinu, muže, rodiče, děti. Začínáme hledat, lapáme rady z úst maminek a kamarádek, ale někde hluboko uvnitř tušíme, že jsme na falešné stopě. To, co hledáme, je blíž, než si dokážeme představit. Je to kontakt s naší vnitřní, moudrou, silnou a jedinečnou ženou v nás.
Kruh žen
Posadit se do kruhu žen vyžaduje veliký kus odvahy. S každou ženou sedící v kruhu se v nás začne probouzet příběh z našeho vlastního života anebo života našich maminek, babiček, přítelkyň. Naše přirozená ženská empatie nám nedovolí neotevřít knihu ženské paměti. A to je moc dobře. Přestaneme uvažovat v horizontu měsíců a roků a naše vědomí se spojí s minulostí a budoucností jako ruce, které objímají kmen stromu. Můžeme cítit nový zdroj síly. Síly, která vychází z pochopení, že každá žena každého věku, v jakékoli životní situaci a v jakémkoli období svého života může říci ano své ženské podstatě. Své schopnosti tvořit, cítit, milovat, ale také opustit to staré, nefunkční a udělat tak místo novému tvoření ve svém životě.
Žena moudrá
Naše společnost nám vnucuje představu, že ženy starší, babičky a prababičky, se mají snažit být co nejdéle „aktivní“, „mladé“. Žít životy velmi podobné životu „matek“. Mnoho žen tak může získat dojem, že jejich život ženy již končí a že jej musí za každou cenu zdržet svou pracovní výkonností a nekonečnou péčí o druhé. Ztráta menstruace pak může být pro ženu stresující a mohou je provázet nepříjemné fyzické projevy. Jak prožívá toto období žena, která přijala učení, které přináší menstruace? Která zná zázrak kruhu života – nekonečného běhu života, smrti a znovuzrození? Toto období ženského života nazýváme „Přechod“. Tedy něco, co je pojítkem, které někam vede, něco spojuje, pokud se po něm vydáme. Někam dojdeme, něčeho dosáhneme. Poznala jsem několik žen, které se po tomto „přechodu“ vydaly, několik Žen moudrých. Cítí se svobodné jako nikdy předtím, neboť jejich tělo není ovlivňováno ostrými výkyvy hormonálního systému. Jsou to ženy, které mají nad životem nadhled, ale zároveň k němu chovají nekonečnou úctu. Žijí samy či s partnery, ale klidné a pevné, bez vnitřní rozervanosti a neschopnosti věci změnit ze dna na den, z minuty na minutu. V úctě k sobě i k druhým. Rozhovor s nimi je jako napít se ze studnice moudrosti. Jejich slova se otiskují do paměti, protože vycházejí ze zkušeností ženy, která přijala sebe sama takovou, jaká je – až na dno své ženské duše. Nalezly své „klíče k věčnosti“, přešly na druhý břeh…
Žena bez věku
Když se skutečně zaposloucháme do svého nitra, víme, my všechny ženy víme, kdo je Žena bez věku. Víme, jaké komnaty odemykají tyto klíče k věčnosti… Je to žena, která zná mystérium života, smrti a znovuzrození. Žena, která vládne svými tvořivými silami, ale zná i ty destruktivní a v případě potřeby je neváhá použít. Je to čarodějka, léčitelka, opěrný sloup všech žen i celé společnosti tepaný zlatem. Je to magnet, který přitahuje a nahání posvátnou úctu zároveň.
Přání nejen pro dceru
Přeji si pro svou dceru i pro všechny krásné malé i větší holčičky, aby měly kolem sebe Ženy Moudré i Ženy bez věku. Aby se měly od koho učit a aby měly kde čerpat rady do života. Věřím, že když budu k sobě upřímná a neztratím víru a chuť objevovat sebe sama, jednou i já naleznu „klíče k věčnosti“. Věřím, že se moje tělo přizpůsobí hormonálním změnám bez ztráty energie, zájmu o intimní život… Že budu důležitá a užitečná pro děti mých dětí, stejně jako pro celou naši společnost.
Tato vize, kterou Surya Cinzia Donnoli na svých kurzech předává, mi vlévá do žil naději, sílu a štěstí a za to jí hluboce Děkuji.
Napsala Monika Kubasová, organizátorka a překladatelka kurzů Tance Luny